» září 1997
Tady začínáme. Lakomá Barka jako duo: Lucie Roubíček Roubínová (kytara, zpěv; foto 1) a Soňa Fógl Stehlíková (housle; foto 2). Po týdnu přichází Lucie Karásek Carrascová (foto 3), druhé housle a zpěv. Že ji Soňa pověděla o Lakomé Barce, je dodnes obrovské štěstí! Rozhodly jsme se pojmenovat dle povídky Jana Wericha "O Lakomé Barce".
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 1998
Rozjezdový byl až rok 1998. Přihlásily jsme se na tehdy druhý ročník Dětské porty v Českém Krumlově. Pouze jako duo Roubíček-Soňa (neboť Karásek byla toho času v Anglii) jsme portu vyhrály s vlastní písní "Hej lidi" a písní od Nezmarů "Hej, člověče boží". Následovalo jedno z prvních veřejných vystoupení, a to na festivalu Krumlovský medvěd (foto). Tam už jako trio a s autorskými písněmi "Růže z Kavkazu", "Mávej", "Má milá, slétaj´ se havrani" ... Během tohoto roku vzniká plno nových písní, plno nových houslových aranží. Zkoušky probíhají víceméně jednou za týden u Roubíčka ve Větřní. Občasné hraní v krumlovské hospůdce U Báby přináší jisté výhody. Roubíček se seznamuje s Olgou Olív Kneiflovou, velice dobrou zpěvačkou. Začíná přemlouvání ke spolupráci, které je nakonec neúspěšné kvůli Olči časové vytíženosti.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 1999
A podařilo se. Olča Kneiflová (po skoro ročním přemlouvání) přichází do kapely a rozšiřuje ji tak o zobcovou flétnu a další hlas (foto 1). Mnoho vystoupení, která v tomto roce vznikají, se stávají tradicí a opakují se posléze každoročně. Seznamujeme se s vokálními kapelami ČTYŘLÍSTEK a EXFANTA. Podnikáme první společný koncert v Kinosále Kaplice (foto 2). Krásný koncert, plno posluchačů, velká nervozita (ochutnávka domácí slivovice byla tudíž nezbytně nutná, první ruplá struna na Roubíčkově kytaře už tolik nutná nebyla, ale stalo se :-), moc hezky ozvučeno ... Poznáváme zvukaře Thomase a Pajdu. Taky smutná zpráva: Soňa na čas přestává hrát a odchází.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2000
Vokální skupinu Čtyřlístek tehdy vedla úžasná muzikanta, znalkyně vícehlasů, hráčka na klavír a zpěvačka Barbora Smolková (foto). Tehdy mimo jiné učitelka na Gymnáziu v Českém Krumlově. Rády jsme Barču uvítaly mezi námi děvčaty, a tak jsme byly opět čtyři. Písně se začaly upravovat z dvojhlasů na troj- až čtyřhlasy. Zlepšovaly se aranže. Úžasná byla časová neomezenost našeho zkoušení - od čtyř odpoledne do půlnoci, a to skoro každý den v týdnu. Náročné, ale velice milé a přínosné. Protože Barča stále ještě vedla Čtyřlístek, pořádali jsme tento rok několik společných koncertů. Za zmínku stojí koncert v prostorách Obecního úřadu Křemže (foto bohužel chybí). Báječná akustika podpořila náš záměr vystoupit jen tak bez ozvučení - povedlo se.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2001
Hurrááá! Soňa se vrací zpátky do Lakomé Barky. Koncert v Kájově byl posledním společným vystoupením Lakomé Barky a vokálního Čtyřlístku. Bohužel. Barča nám ale zůstala. Je třeba zmínit, že v tomto roce se odehrála 3 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OBDOBÍ.
V I. OBDOBÍ jsme se přihlásily na jednu z největších soutěží: ZAHRADU. Ač jsme nepostoupily přímo na festival Zahrada, tak jsme získaly příležitost proniknout na krásný festival Folková růže v Jindřichově Hradci (foto). Naše vystoupení na nádvoří muzea bylo půlhodinové.
Ve II. OBDOBÍ jsme POPRVÉ dostaly příležitost zahrát si na jedné z nejznámějších českokrumlovských kulturních akcí - Slavnostech pětilisté růže (foto). V Prokyšově sále jsme zažily koncert, na který se nezapomíná ani po letech. Bylo naprosto plno. Ti, kteří se nestihli posadit, stáli po stranách. Není divu, že se převelice dobře hrálo, soustředilo, přidávalo. Nepopsatelný pocit jsme měly na závěr, kdy nám posluchači tleskali ve stoje (!). Děkujeme.
Ve III. OBDOBÍ jsme se rozhodly natočit DEMO CD v AV Servisu Vyšší Brod u Honzy Friedla. Protože nebylo nikoho na kontrabas či baskytaru, přizvaly jsme si kamaráda z bigbeatového světa - Míru Destila Musila (foto 1). Ač se to zdálo býti nemožné, za čtyři dny ve studiu opravdu vzniklo šestipísničkové CD s názvem "Má milá, slétaj´se havrani". O hudební a zvukovou režii se postarali Vojta Zícha a Jan Friedl. Následoval křest desky v Divadelní kavárně Městského divadla v Českém Krumlově. Kmotrem byl Vojta Zícha (foto 2), fotografie a vlastně i grafickou úpravu CD obalu nám pořídil náš kamarád Petr Florián (foto 3). Děkujeme všem.
Barča čeká miminko, Míra Destil Musil s námi zůstává celý rok jako host na všech koncertech. Hrajeme v šesti, hrajeme plno slavností, nějaké festivaly a Pašijové hry v Hořicích na Šumavě. Zvučí Thomas.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2002
Míra Destil Musil odchází. Hraní přibývá... Přibylo i takové vystoupení, které se pro nás stalo každoroční tradicí. Vzniká festival u přiležitosti svátku Sv. Václava - Svatováclavské slavnosti v Českém Krumlově (foto 1). Barča Smolková se vdává a stěhuje do Českých Budějovic; odchází od Lakomé Barky. Poslední koncert s Barčou byl v Divadelní kavárně v Krumlově, někdy na podzim tohoto roku (foto 2).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2003
Chybí basa, je to znát. Soňa začíná podnikat delší pobyty v jiných státech Evropy, hraje už jenom zřídka, příležitostně. Místo Barči do Barky přichází Alena Ája Musilová (foto). Tímto tahem máme opět čtyřhlas. Ája se patřičně ujímá rytmické sekce, flétny a později i djembe a darbuky. Doděláváme aranže, upravujeme mezihry, zlepšujeme. Karásek předělává houslové party pro jedny housle.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2004
Úžasné! Přidáváme se k ostatním skvělým muzikantům v Krumlově a zažíváme náš první ŽIVÝ BETLÉM na Náměstí Svornosti v Českém Krumlově (foto). Atmosféra je umocněna krásnými kostýmy, živými zvířaty, sněhem, zpíváním koled, režií, hromadou diváků, mrazem, rumem (pak teplem), Vánocemi. Od tohoto roku už na Betlému nechybíme. Živý Betlém, to jsou pro nás Vánoce!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2005
Sem tam se poptáváme po hráčce na basu. Bezúspěšně. Věnujeme se historizující a lidové písni, dostáváme totiž více koncertních příležitostí k jejich uplatnění. Baví nás to. Díky Živému Betlému poznáváme plno muzikantů, podnikáme různá setkání jen tak u piva a hrajeme si všichni pro radost. Soňa nás přijede občas navštívit a vždy si s námi ráda zahraje (foto 1, 2).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2006
Neustále sháníme hráčku na baskytaru, lépe na kontrabas. Zase bezúspěšně. Basistky vymřely. Podnikáme první cesty mimo českokrumlovský region. Jedeme do Trutnova na Babský rachot ... Na cestě se stavujeme na výlet v Kutné Hoře (foto 1) a ... končíme v Pardubicích v servisu (foto 2). Po čtyřech hodinách opět směr Trutnov (foto 3). Děkujeme za ochotu místního automechanika, který měl dávno po pracovní době. V roce 2006 končí svou činnost Divadelní kavárna Český Krumlov. Avšak v rukách nového provozovatele začíná skvělý hudebně-filmově-kávově-bagetový klub: Divadelní klub ÁNTRÉ Český Krumlov. Skvělý to tah, Míro!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2007
KONEČNĚ do kapely přichází kontrabas, tedy Alča Marge Šímová (foto). A tak vše zkoušíme nanovo. První koncert s Alčou byl v klubu NANEČISTO v Lišově, tedy na středečním hudebním večeru pod vedením Jirky Kršky Kolumbuse a jeho Rybníkářů. Další potom na Portě ve Strakonicích (kde jsme mimo jiné hrály po 10 letech prvně), v divadelním klubu Ántré ... Soňa na čas přijela z Francie do Čech a ostříhala si vlasy (hned jsme ji srdečně otitulovaly "malý buddha").
NAVÍC: JSME SPOLU 10 LET! Ano, oslavily jsme to hezky s hosty v Divadelním klubu ÁNTRÉ v Českém Krumlově (foto 1). Pozvaly jsme naše kamarády muzikanty: Hanku Havlíčkovou (zpěv, kytara, flétna; foto 2), Šárku Havlíkovou (příčná flétna, zobcová flétna; foto 3), Míru Destila Musila (baskytara; foto 4), Honzu Vozábala (zpěv, kytara; foto 5) a Zdeňka Sodu Borkovce (foukací harmonika, banjo, dobro; foto 6). Jsme pozvány kastelánkou hradu Dívčí kámen v rámci kulturního léta k historizujícímu vystoupení. Hrajeme též na Slavnostech pětilisté růže, Svatováclavských slavnostech, na svatbě našich kamarádů Jany a Marka Kulichových, na folkovém festivalu Hurá do Krumlova!, na Živém Betlému ... Soňa opět odjíždí a již nevystupuje.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2008
Většina koncertů z předchozích let se opakuje, přibývají další. Ája basistka má miminko - Matěje. Některé koncerty tak hrajeme bez ní. Dostaly jsme pozvání na hrad Točník ve středních Čechách. Kousek před Příbramí nám opět kikslo auto (foto 1). Žluťák značky Favorit začal stávkovat. Díky ochotě zdejšího mechanika (díky!!!) a pohotovosti pořadatelů jsme byly odvezeny na hrad včas, a vše tak dobře dopadlo (foto 2). Žluťák zůstal v Příbrami u pumpy. Odtah do Krumlova stál 3.500 Kč. Už jsme s ním nikdy nejely. Karásek se 8. listopadu vdala (foto 3).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2009
Přišel rok 2009. Byl plný velkých očekávání, změn, občas docela těžkých okamžiků a rozhodnutí, ale i radosti a příjemných poznání. Jako v předchozích letech tak i v tomto roce jsme zažily mraky příjemných vystoupení. Jedním z nich byl historizující koncert v Kestřanech u Písku (foto 1). Tvrz, kde každý rok probíhají krásné Rytířské slavnosti. Pořádají je nadšenci a dobrodinci z Waldorfské školy v Písku. Atmosféra super, jen bylo strašlivé vedro a navíc se poblíž rojily vosy. Nakonec to dopadlo tak, že jsme druhou část koncertu odehrály uvnitř tvrze v gotickém sále s překrásnou akustikou. Také jsme v červnu tradičně vyrazily na hrad Točník. Tentokrát jsme dojely, neboť k popojíždění již má Roubíček nový velký vůz. Také Slavnosti pětilisté růže v Krumlově byly opět prima. Jeden ze čtyř koncertů jsme hrály společně s Kapkou (foto 2). 2. ročník festivalu Svítání (5.7.) se tentokrát konal opravdu na Kozím hrádku u Sezimova Ústí, sice jsme trochu bloudily, tudíž dorazily na poslední chvíli, ale prostředí na koncertování je to úžasné…
Někdy začátkem jara jsme začaly uvažovat o tom, že je na čase konečně po 12 letech existence natočit plnohodnotné CD. V létě tato myšlenka začala býti skutečností. Ve studiu Petra Michala - MK Production České Budějovice - jsme 8.6. začaly točit (foto 1). K pomoci nám byl přizván vynikající a velmi skromný muzikant, vyhledávaný studiový hráč i režisér s absolutním sluchem Petr Novotný (Žalman a Spol., Žalman a Hosté, Cohiba). Nahrávalo se celý týden a pak ještě nějaké dny k tomu. Posléze to Petr Michal všechno zmasteroval. A bylo hotovo!
Dne 19.8. v 18,00 hodin začal, jak jinak než v Divadelním klubu ÁNTRÉ Český Krumlov, křest desky: Lakomá Barka ... stejně jiná (foto 1). Hostem byl Ota Votýpka (foto 2), jež se na desce podílel svou sólovou kytarou ve dvou písních. Kmotry se stali Petr Novotný (toho večera převlečen za Lakomou Barku - foto 3) a Petr Michal (ten celý koncert zároveň perfektně nazvučil - taky na fotu 3). Nervozita, tréma, očekávání, ale atmosféra byla nakonec opět úžasná díky všem našim pravidelným divákům a posluchačům (pozn.: kupodivu 2 obrovské láhve šampusu v publiku nečekaně rychle zasyčely :). Velmi milý čas ve studiu i na křtu - děkujeme.
Roubíček začíná hrát občas na baskytaru.
Karáskovi se 9.9. ve 22,14h narodil syn Šimon (ne tedy Artur nebo Bivoj, jak jsme mu doposud přezdívaly - foto 1). Bude určitě zdravý, neboť se při jeho zapíjení pil tento alkohol v pořadí dle křestního jména (Roubíčkův originální výmysl): 1. šampus, 2. irská whiska, 3. metaxa/malibu, 4. olé gold tequila/ouško, 5. napoleon. Vše proložené pivíčkem nebo vínečkem. Ten večer byl supr, druhý den už tak supr nebyl... (Pozn.: Ještě že se Šimon nejmenuje třeba Maxmilián !).
Podobně jako jsme v roce 1998 začaly lanařit Olču, tak přibližně od roku 2008 jsme přemlouvaly naší kamarádku, perfektní muzikantu s neobyčejnou sílou hlasu - Hanku Havlíčkovou. A tento rok se to podařilo (foto - Hanča je uprostřed). O Hance si přečtěte více v jejím profilu. Za zmínku v kronice ale určitě stojí, že po necelém měsíci zkoušení už stála na čtyřhodinovém koncertě v R-Galerii v rámci festivalu Svatováclavské slavnosti. Zvládla to jak jinak než skvěle! Toho večera si Roubíček dala pro vyzkoušení dvě písničky na baskytaru - docela dobrý.
A je tu zima. Čas letošního adventu jsme se rozhodly zpříjemňovat místním i nemístním obyvatelům hraním koled na Náměstí Svornosti s našimi kamarády muzikanty z Krumlova. Bylo to fajn, i když občas nás potkala pořádná vlezlá zima (foto 1). Na českokrumlovském adventu jsme se ale podílely i „oficiálně“. 5. prosince jsme společně s dětmi odhalily čertí spiknutí a přivítaly na náměstí Mikuláše s anděly a 20. prosince jsme doprovodily děti z MŠ Tavírna na jejich vystoupení u vánočního stromu (foto 2). (Byla hrozná morna, děti byly statečné, z kombinéz, šál a čepic jim vykukovaly jen obličejíčky a my po vystoupení rozehřívaly prsty v podpaží…) A samozřejmě jsme nesměly chybět na Živém betlému! Muzikantská zkouška, generální zkouška a pak 23.12. tradiční dva betlémy s výborným občerstvením v mezičase. Betlémská kapela se sešla opět v hojném počtu – kapelník Jirka Krška, Kapka, Medvíďata, Váňa Řebíků, Špilda, Kakaáci (členové Krumlovského komorního orchestru), Karel Dvořáků (na první koukal z okna a na druhého se zúčastnil) a spousta dalších.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» 2010
Nastal rok 2010. Od března do prosince jsme odehrály celkem 25 koncertů, ujely cca 2.170 km.
Když pomineme naši účast na Portě v Soběslavi, kde v porotě seděla i Pavlína Jíšová... Právě s Pavlínou jsme odehrály koncert v Městském divadle v Českém Krumlově. Společné písně naše i Pavlíny se snad na vystoupení vydařily a my jsme byly rády, že jsme tak mohly stát na pódiu po boku této "První dámy folku". Fotil Johny - dík (foto 1, 2).
Před tradičním vystoupením na pohádkovém hradě Točník jsme se vydaly na pohádkový hrad Okoř. Byla to cesta vskutku rekordní - nejvíce kilometrů, nejméně Barek a nejméně početné publikum (dva posluchači, zřejmě zapůsobilo špatné počasí). Tato pohádková výprava však měla i pozitivum, neboť jsme se mohly při této příležitosti zajet podívat do muzea v nedaleké obci Lidice, na místo poznamenané tragickou historickou událostí. Podobný problém s četností diváků nás potkal ještě na zámku Jemniště, kam jsme jely zahrát blog pohádek (foto 1). Při cestě do Krumlova Olča našla v mapě místo zvané "Roubíčkova Lhota". Nebylo zbytí a musely jsme tuto vesnici navštívit (i přesto, že ležela 5 km mimo naší plánovou trasu). První ceduli jsme nechtíc minuly :), zastavily jsme tedy až u druhé (vzdálenost mezi cedulema byla asi 30 metrů; foto 2).
Mezi ty zdařilé koncerty, kterých bylo v létě nespočet, se zapsal nádherný koncert v klášterní zahradě ve Vyšším Brodě, na náměstí v Horní Plané, na zřícenině hradu Kozí Hrádek. Pozn.: Skoro na každém koncertu vždy praskla Roubíčkovi jedna či dvě struny. Bylo na čase změnit značku... Samozřejmě nesmíme zapomenout na tradiční Slavnosti pětilisté růže v Krumlově, na kterých jsme premiérovaly Roubíčkovu novou píseň s názvem "Irská", určenou právě pro tyto slavnosti.
Avšak jedničkou mezi našimi večerními koncerty se stalo vystoupení na Nám. Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, kde nás navštívilo cca 160 diváků a dotvořilo atmosféru posledního krásného a horkého srpnového večera (foto). Doufejme, že jsme na tomto místě nehrály naposledy. Tehdy nám na e-mail přišly první fotky od autora Rudy Hojdara, který se od té chvíle stal naším dvorním kapelním fotografem.
Po letech jsme opět mohly vystoupit na zářijové akci "Plavba kuriozních plavidel" ve Vyšším Brodě. Nutno dodat, že jsme se dočkaly jednoho z nejlepších ozvučení za celou letošní sezónu a snad jsme se i nejvíc během vystoupení nasmály, neboť se pod pódiem kupily masky tak humorné, že jsme chvílema nemohly smíchy ani zpívat (Shrek s Fionou, Vikingové, lehké děvy, alchymisti ze dvora císaře Rudolfa II. apod.) Od Vikingů jsme dokonce obdržely velmi netradiční suvenýr - tzv. kožešinové kalhotky (Roubíček jej ukazuje divákům na listopadovém koncertu v Ántré - foto). Máme přislíbeno hraní i na příští rok, tak se těšíme :)
Němčické slavnosti ve Větřní pro nás tentokrát byly trošku hektické. Roubíčkovi ten den ráno odešel nachlazením hlas, a tak byly holky (Ája, Karásek a Hani) nucené nečekaně improvizovat. Publikum bylo velmi početné, fantastické a usměvavé (není se čemu divit, neboť Roubíčkův skřehotáček při průvodním slovu byl dosti k smíchu …).
Tradiční koncert v Ántré (foto 1) jsme ani tento rok nemohly vynechat. Pro tentokrát jsme si pozvaly hosta Ilegální Sexteto z Kaplice pod vedením Anežky Opekarové. Hudba z renesanční Anglie v přednesu tohoto souboru zaujala nás i posluchače, kterých bylo v Ántré něco kolem stovky (foto 2). Přemýšlíme o novém, trochu větším prostoru... Každopádně atmosféra byla opět nepřekonatelná - postarala se o ni Lucka Roubíček svým průvodním slovem, tradiční soutěž, výborné pivo, všichni příchozí, ale především Míra Kabeš perfektním zvukem.
Zimní období je, nebo spíše bývalo, pro nás klidnější. Letos nás oslovil Štěpán Štrupl z vokálního souboru X-TET z Jindřichova Hradce a požádal nás o společný vánoční koncert ve vesničce Hříběcí u Horní Cerekve (foto). Nacvičily jsme tedy koledy a s radostí vyrazily na Vysočinu. Že v tomto kraji bylo 11.12. dost sněhu, si pamatujeme dobře, neboť cesta zpět domů do Krumlova v jednu hodinu v noci za husté chumelenice byla dosti dobrodružná. Zatímco se posádka (Ája, Karásek, Hanča a Ruda) neustále něčemu chechtala a pozorovala kol cest zajíce (někdy zimou nehybné), srnky, káňata a kdovíco ještě, Roubíček se věnoval řízení a musel míti oči na šťopkách :) Cesta byla ale dle Hanči slov romantická (než jsme se vrátily do jihočeské pršky). Do Hříběcího se rády zase podíváme.
Děti z MŠ Tavírna jsme měly doprovázet i letost, ale nakonec mohl jenom Roubíček, neboť ostatní Barky byly zaneprázdněné buď prací nebo třeba Karásek adventním koncertem svého KaKaO (byl krásný!). A jako každý rok, tak i letos jsme se zúčastnily jedinečného krumlovského Živého Betléma na Náměstí Svornosti s partou kamarádů, muzikantů - muzikantů kamarádů (foto).
Skoro všechny koncerty v tomto roce s námi jezdili naši fanoušci a příznivci, přátelé a kamarádi - máme vás rádi!!!!!!!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
» NAHORU
